pondělí 4. prosince 2017

Výtahová story... aneb paneláková zábava pro otrlé

Bydlíme v panelovém domě. Ano, jsem holka z paneláku. Alespoň prozatím. Než totiž můj "skoromuž" (ne, že by byl mužem jen skoro, nýbrž je skoro můj, tedy než si mě vezme) postaví náš vysněný dům na vsi, pobýváme provizorně v garsonce o velikosti jedné velké místnosti. Plánovali jsme to tak na půl roku, ale budeme tu už kolikáté??? No fakt, už TŘETÍ Vánoce, což dokazují dva uschlé vánoční stromečky na našem pidi-balkoně, které stále čekají na to, až je můj skoromuž vyhodí (ještěže máme ty balkonky dva). A tento náš panelák, který má celých devět pater garsonek, má dvě specifické zvláštnosti:

Ta první je taková, že v každém bytě je na konci kuchyňského koutu vana. Ano, vana v kuchyni! Kdo nevěří, nechť přijde k nám na návštěvu! Já to považuji za výborný nápad neb to má své výhody! Třeba když potřebujete uvařit a zároveň zabavit dítě. Prostě ho šoupnete do vany a máte ho od sporáku pod dozorem!

Tou druhou zvláštností jsou výtahy! Jsou tu dva a řeknu vám, že menší výtahy jsem snad ještě v životě neviděla! Lituju případného klaustrofobika, který bydlí až v devátém patře (nedej bože, kdyby se ve výtahu zasekl, jako se to už jednou stalo mě). Díky této velikosti (nebo spíš malosti) jsem měla značně omezený výběr vhodného kočárku pro Bejbinu. Nesměl být totiž širší než 60 cm, aby dokázal do výtahu zajet! A jelikož jsem chtěla "terénní kočárek" (aby zvládl kdejakou roztraktorovanou polní cestu, až se pojedem podívat za tátou, co dělá), které bývají většinou objemnější, tak to byl úkol značně nelehký. Nakonec se však zadařilo a kočár v požadované šíři i s nafukovacími koly jsme sehnali. Ufff. "No kdo měl tušit, že problém nakonec nebude šířka, ale délka???!!!", napadlo mě jednou takhle ve výtahu, když už ještě stále nesložený kočárek čekal na Bejbinu doma v krabici.

středa 18. října 2017

Zvířátka v našich domovech...

Máme doma několik domácích mazlíčků. A tím nemyslím jen rybičky v akvárku. Ti jsou totiž proti ostatním zviřátkům docela obři! Zabydleli se u nás takoví pěkní malí šediví motýlci, prý se jim říká potravinoví moli. Kdo mohl na začátku, když tu poletoval jeden takový motýlek, tušit, jaký z toho bude zvěřinec?!?!!

čtvrtek 24. srpna 2017

Chcete si pořídit také dítko? Tak čtěte...

Pokud se zrovna některá z dam (ale i pánů), rozhoduje, zda do toho prásknout a pořídit si jedno takové roztomilé dítko jako je naše Baru anebo nikoli, sepsala jsem výčet výhod a nevýhod, které mateřství přináší. Tedy přesněji, přineslo zrovna mě. Je to pohled čistě subjektivní neb někdo může lehce nevýhodu vidět jako výhodu a naopak. Všechno je jen otázka pohledu.

Čím začneme? Znáte takové to: "Mám dvě zprávy! Jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chceš slyšet jako první?" Když tak o tom přemýšlím, myslím, že bude lepší začít těmi horšími, protože při čtení těch lepších na ty špatné zapomenete a Baru bude mít třeba brzy nového kamaráda! 😀

sobota 5. srpna 2017

O vláčku, který rád snil

Před pár lety jsem měla dlouhou chvíli (tenkrát, jak jsem byla nezaměstnaná) a ač jsem ještě neměla žádné dítko, prostě mě jen tak napadlo napsat pohádku. A tak tady je. Zkuste jí třeba přečíst doma svým dítkám a dejte vědět, jak se jim líbila! :-)



Žil byl jeden vláček a ten nerad vstával, protože rád snil. Říkáte si, o čem si tak snil? Třeba 
o superdlouhém tunelu... o průvodčí, která se vždycky usmívá… o jídelním kupé, které je plné dobrot… o píšťalce, která místo obyčejného pískání zpívá písničky… a tak podobně. Jenže vláček měl svůj jízdní řád a jeho záliba ve snění mu dělala potíže. Vždycky se probudil hrozně pozdě a ani se nestihl nasnídat. Musel rychle frčet, aby vyzvedl všechny ty, kteří ráno pospíchali do práce anebo do školy.

středa 26. července 2017

Diagnóza jménem NEZAMĚSTNANÁ!

Každému se minimálně jednou za život stane tahle nemilá věc. Ať už jste podala výpověď sama, byla nahrazena někým mladším, lepším, výkonnějším nebo snad vyhozena pro nadbytečnost, protože smůla – firmu koupila zahraniční společnost a začalo se škrtat, následující dny, týdny či měsíce si každý musí projít stejným peklem.

Zpočátku se to zdá možná jako nebe na Zemi. Máte spoustu volného času!!! Konečně se můžete vrhnout na věci, na které před tím nebyl čas. Zajet si na dovolenou, zvelebit váš dům či byt, udělat si pořádek podle Feng Shui (doporučuji knížku Zbavme se nepořádku s feng shui od Karen Kingston), znovuobjevit staré koníčky, mít více času na rodinu a přátele… Postupem času ale tahle prvotní euforie vyprchá a vy si uvědomíte, že našetřené peníze brzy dojdou a bude třeba vydělat nové.

pondělí 12. června 2017

Pomoc! Moje dítko si cucá palec!

Nikdy se mi nelíbila mimina s dudlíkem. Natož když už dítko dávno chodí a mluví (pokud mu je přes dudlík vůbec rozumět) a dudlíka pořád v puse! Když jsem jako správná těhotná študovala, jak být ta dokonalá matka, zjistila jsem, že dudlík může udělat trable s kojením. A tak bylo rozhodnuto. Moje Baru mít dudlík rozhodně nebude! 

Jen co se narodila, už během bondingu (pro neznalé: bonding = dvě hodiny tulení s mamkou hned po porodu) se mi pěkně přisála na prso. Bohužel se netrefila přesně na bradavku a tak mi tam udělala "pěknýho rudýho cucáka". :-) Každopádně od té chvíle se mi potvrdilo, že Baru bude teda pěkný savec!

pondělí 24. dubna 2017

Šedá hmota mozková opravdu ubývá! Tady jsou důkazy!

Jak jste již mohli číst v jednom mém předchozím psaní, bylo prý prokázáno, že těhotným a kojícím matkám ubývá část šedé hmoty mozkové. Nechci tímto strašit nastávající matky (nebojte, mateřství má i spoustu pozitiv!!), ale na sobě jsem měla možnost vypozorovat, že je to fakt. Nějaký čas jsem to sledovala a postupně si zapsala důkazy toho, že nám kojícím matkám to občas prostě nemyslí. Na naši obranu však musím říct, že v některých oblastech nám to naopak myslí moc dobře! Například když se balíme na výlet k babičce! Bezdětní by neuvěřili, co všechno sebou taková matka musí mít! Plínky (kolikrát se to dítko dneska asi pokaká??), ubrousky, krém, připravený uvařený oběd pro dítko, bryndák, lžičky raději dvě (s jednou si dítko hraje, druhou se krmí), hračku na zabavení, křupky, nosítko, vestu přes nosítko... a to jsem minimalistka! Některé matky toho berou ještě víc! Pak se není co divit, když dítko mám dokonale sbalené, ale sama vyrazím ven, aniž bych si vyčistila zuby! Prostě jsem v tom zmatku zapomněla! (nestává se mi to moc často, nebojte) 😁

středa 1. března 2017

Tuhý šampon?? ...aneb jak jsem experimentovala s vlasy

Ne, nezbláznila jsem se a ani se ze mě nestává "lesana" (Neboj, Matěji, nohy si budu stále holit, protože tak to mám prostě ráda!). Ale náhodou mě reklama na facebooku nasměrovala na tuhé šampony. Prý jsou čistě přírodní, žádná chemie a vlasy po tom eňoňůňo! Dokonce prý jedno takové mýdlo vydrží mnohem déle než lahev šamponu a vůbec není zapotřebí kondicionér! No to je něco! Hned na to jsem měla svátek, což se mi náramně hodilo k tomu nechat si jako dárek nadělit jeden takový "šmýdlon" (Tak jsem si tento zázračný prostředek dovolila pojmenovat.).

úterý 24. ledna 2017

Mama manager... aneb co už mě mateřství naučilo

Tenhle článek jsem měla v plánu napsat, když byly Baru tři měsíce. Jenže v září bylo ještě krásně, my pořád venku. Pak přišel podzim, nějak jsem nestíhala... no a pak, když si člověk vymyslí, že skoro každému členu rodiny uháčkuje k Vánocům čepici anebo dá alespoň poukázku na budoucí uháčkovanou čepici (když mě to tak baví)...člověk se ani nenaděje a Baru už slaví sedm měsíců na světě (Na Silvestra! Daly jsme si spolu na oslavu mlíko! 😉)

Je to tak, tříměsíční zkušební doba mé nové pracovní pozice jménem "mama manager" /čti mama menežr/ je nenávratně pryč. Co zkušební doba... při té se dá zrušit pracovní poměr okamžitě, klidně i bez udání důvodu. Mama manager (dále už jen MM - pozor na možnou záměnu, v diskuzích všech snažilek, maminek a jejich mimísků to znamená mateřské mléko) taková práva nemá. MM nemá vůbec žádná práva. Pracovní doba 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Mateřská, že je dovolená? Všechny matky přece ví, že tento pojem vymyslel chlap.

sobota 22. října 2016

Baru poprvé na houbách... aneb ať žije šátek!

Je to tak. Díky nošení v šátku může jít na houby i úplně malé miminko. Jen s kočárem jezdící nám můžou závidět! Není to fajn jít načerpat energii do lesa?! Začalo se říkat, že už rostou, tak jsme vyrazili i my! Vzali jsme auto, sbalili šátek, náhradní plíny, papírovou tašku na houby (ano, košík nemáme, tak chodíme po lese s papírovou taškou jak po obchoďáku), kudličku (kam jsem jen zašantročila mou oblíbenou rybičku?) a jeli. "V Bělských lesích jsou prý úplné žně!", četla jsem na internetu, na což můj zemědělec prohlásil: "Tak to jedeme tam!"

čtvrtek 28. července 2016

Vidí moje dítko duchy ???

To, že moc čtu, mi říká víc lidí. Asi je to pravda. Tuhle jsem tak přemýšlela, jestli se náhodou miminům nezdají sny z minulého života. Říká se, že si malé děti do tří let pamatují na minulé životy a moje vzpomínka nechť je mi toho důkazem (povyprávím na konci tohoto článku). A když se Baru ze spaní zčistajasna začne řehtat – jakože smát nahlas, ač to ještě tak malá mimina vlastně neumí (přeci se jí nezdá o kojení – nebo co je safra v miminkovském životě tak vtipného?), nebo začne kvičet a brečet, jako by jí někdo na nože bral, to mi nedalo… a tak jsem zagooglila. Jenže to jsem neměla dělat. O minulých životech a miminech jsem se toho sice moc nedozvěděla, ale vyskočily na mě diskuze o tom, že malé děti vidí duchy!!?? Četla jsem příběhy jako třeba:

pondělí 18. července 2016

Šestinedělí... aneb co se mi honilo hlavou

Jak jste si již mohli všimnout (Vy, co mě potkáváte! Vy, co ne, tak teď už budete též vědět!), do cesty se nám připletl takový jeden OBR CITRÓN! 31. května se nám narodila DCERA – Bejbina Barunka !!!

Moje původní plány blogovat o radostech a strastech těhotenství se jaksi nenaplnily... nakonec nějak nebylo sil a stvořila jsem jen cosi jako deníček pro Baru, až bude větší, aby si ho přečetla… ale to je jaksi intimní záležitost – mezi mnou a Baru a nehodlám ho publikovat!

Každopádně nyní šance číslo dvě: Co takhle něco o těch radostech mateřství?? Baru je na světě už celých šest týdnů a má 4,5 kila – je to už velká slečna! Je tedy na čase napsat první článek, ať to stihnu ještě před tím, než bude maturovat!! 

úterý 8. září 2015

V Čechách je taky krásně... aneb stopem do Adršpachu

"Léto pomalu končí, chtělo by to ještě někam vyjet, než přijde sychravý podzim", říkala jsem si na konci srpna. Jenže o dovolené navíc jsem si  mohla nechat jenom zdát. Dostala jsem dovoleno chyběti v práci pouze jeden den. Jak kruté. Nic naplat, náš původní plán dostopovat k moři a zpátky nevyjde, to by se nestihlo. Vyrazíme tedy někam po Čechách, no ne? Tady je přeci taky krásně! Tuhle jsme viděli pěkné fotky z Adršpašských skal, co se vydat tam?

úterý 11. srpna 2015

Mallorca po vlastní ose... aneb od pláže k pláži!

Kam letos pojedeme na dovolenou?", říkali jsme si vědíc, že bychom asi správně nikam neměli, že přeci musíme šetřit, jestli si chceme postavit dům. Tak že by na "maltu"? Jenže stavební i jiné úřady nám stále připravují všelijaká nečekaná překvapení, stavba se tedy pěkně oddaluje a my, vyčerpaní z toho všeho, přeci potřebujeme oddech! Ne, počkáme na úplně poslední chvíli a ono něco přijde.. nějaká akční sleva! A taky že přišla!

úterý 2. června 2015

Očipovaná… aneb kterak jsem navštívila náš nový městský bazén

Když jsem před lety četla první vlaštovku o tom, že vedení města přemýšlí nad novým bazénem, zaradovala jsem se! Že bychom konečně nemuseli jezdit do Liberce nebo do Jičína a podoba aktivního odpočinku by nám byla dostupná třeba každý týden?! Jenže to jsem ještě netušila, že to bude plánování na dlouhé lokte… Všichni Mladoboleslaváci víme, že bazén měl být na různých místech snad po celém okrese!! Málem dokonce vyrobili jakousi vysouvací střechu nad „Plivátkem“ a také budoucímu leteckému muzeu hrozilo, že místo letadel tam budou pobíhat lidé spoře odění! Nakonec se však našlo místo k tomu nejvhodnější a po všech útrapách je to tady! Nový městský bazén byl slavnostně otevřen!