Nikdy se mi nelíbila mimina s dudlíkem. Natož když už dítko dávno chodí a mluví (pokud mu je přes dudlík vůbec rozumět) a dudlíka pořád v puse! Když jsem jako správná těhotná študovala, jak být ta dokonalá matka, zjistila jsem, že dudlík může udělat trable s kojením. A tak bylo rozhodnuto. Moje Baru mít dudlík rozhodně nebude!
Jen co se narodila, už během bondingu (pro neznalé: bonding = dvě hodiny tulení s mamkou hned po porodu) se mi pěkně přisála na prso. Bohužel se netrefila přesně na bradavku a tak mi tam udělala "pěknýho rudýho cucáka". :-) Každopádně od té chvíle se mi potvrdilo, že Baru bude teda pěkný savec!
Celé šestinedělí se Baru ráda kojila a chtěla být neustále u prsa. Né, že by byla takový hladovec, ale prostě si tak v pohodičce podudávala a usínala... a já si pomalu nemohla odskočit ani na záchod, nedejbože se jít vysprchovat!?! A tak jsem jednoho dne udělala osudovou chybu a nahlas si posteskla: "Achjo, Baru, to nejde, abys byla takhle pořád u prsa. Potřebovala bych taky něco občas udělat." A jelikož mám velmi inteligentní dítko, vysvětlilo si to po svém a objevilo palec! Tedy, nejdřív si Baru olizovala všechny prsty, tak si říkám: "Dobrý, to je přeci normální vývojová fáze!" Jenže postupně se začala trefovat do pusy přímo palcem a z olizování se stalo nefalšované dudání.
A pak to přišlo! Všimlo si toho mé blízké i neblízké okolí a začalo do mě hučet ze všech stran: "Dej jí toho dudlíka!", při každém telefonátu od babičky kontrolní výslech: "Už má Baru dudlíka?" a otázky mých známých: "Vy nemáte dudlíka??".
Touto jednou větou to ale nekončilo! Slýchávala jsem spoustu důvodných argumentů, proč bych jí jako toho dudlíka měla dát! Například:
- Jdu si takhle platit v obchodě a paní pokladní povídá: "Jé, ta si tak krásně cucá paleček!" a k tomu hned musela poznamenat: "To jedna moje známá, ta měla dceru, která si taky dudala palec a teď z toho má pěkný předkus!"
- O pár dní později potkám zase další velice všímavou a upovídanou pokladní: "Ale podívejte, to je roztomilé, jak si dudá ten palec! No to moje sestřenice, ta si ho cucala ještě ve třinácti! Má teď ten palec úplně placatej!"
- Nehrnulo se to jen na mě, ale i na Petra, ke kterému, když Baru jednou hlídal v kempu u Dubé, zatímco jsem zpívala, přišel jakýsi Němec a povídá mu vidíce naši Baru dudat palec: "Das ist nicht Gut!" ...a za chvíli přivedl asi šestiletou holčičku a ukazoval její palec, který byl zavřený v jakési plastové krabičce!
- "To naše dcera si cucala palec až do první třídy!", povídal mi kolega z práce. "Jestli pomohl ten speciální lak na nehty? Chvilku holt vydržela, že jí to nechutná. Za chvíli ale ztratil chuť, tak cucala vesele dál."
Poslouchajíc všechny tyhle připomínky jsem si postupně v hlavě procházela různými stádii:
- Jen ať si dudá, je to přece úplně přirozené! Dřív taky nebyly dudlíky!
- Panebože, ona si ten palec cucá snad 24 hodin denně!!??!! Co budeme dělat????!!!!!
- Tak jí zkusíme teda dát toho dudlíka, no. Baru, podívej, co pro tebe mám! To je dudlík! Ten se dává takhle do pusy! Né, neplivej to! Aha, ty to máš místo hračky...
- Ale co, tak ať si podudá, holka jedna! Hlavně, když je spokojená!
- Proboha! Ona už má ten levý palec vážně širší než ten pravý!!!!! :-O
- Baru podívej, dudlíček! Nechceš to s ním ještě zkusit? Nebo co takhle cucat kus plínky??
- Ale tak ať si dudá. Až tomu bude rozumět, prostě jí to vysvětlíme a dudat se odnaučí. (já naivka)
A Baru už je rok. A dudá stále. Při usínání a sem tam i jindy... třeba když se nudí nebo se musí uklidnit, protože jsem jí například nedovolila "čistit si zuby" mým kartáčkem na zuby nebo tahat za kabel od počítače. Už jí vyrostlo 8 zubů, zatím jakž takž rovně. I když ty spodní jí asi trochu vadí, neb měla takové malé "bebí" na palci. Můj momentální stav mysli je takový, že to většinou neřeším a v duchu spřádám strategie, jak jí to nejlépe vysvětlit. Teď je jen otázka, kdy už přijde ta doba, kdy to pochopí? Doufám, že ne až bude maturovat!!
A jaké znáte historky o cucání palců vy? Cucal jste si ho někdo? A jak jste se toho zbavili? Hrňte to na mě! Za jakoukoliv radu, jak na to, předem děkuji! ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat